Se zaměstnáváním cizinců se pojí řada povinností. Nejde jen o ohlášení nástupu či skončení jejich zaměstnání úřadu práce. Je třeba rozlišit, kdy cizinec potřebuje pracovní oprávnění a kdy má volný pracovní trh. Od toho se odvíjí i možnosti dalšího zaměstnávání.
Co se dozvíte v článku
1. Zaměstnávání cizinců na dohodu o provedení práce
Jak je to s uzavíráním dohod konaných mimo pracovní poměr u cizinců. Slyšeli jsme, že cizinci nemohou pracovat na dohodu o provedení práce. Přitom řada Ukrajinců na tyto dohody pracuje. Co je správně?
Zaměstnavatelé musí v souvislosti se zaměstnáváním cizinců pamatovat na určitá omezení. Cizinec může být přijat do zaměstnání a zaměstnáván, pokud je držitelem platné zaměstnanecké karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modré karty či má-li platné povolení k zaměstnání vydané krajskou pobočkou Úřadu práce ČR a platné oprávnění k pobytu na území České republiky. Existují ale určité výjimky ze zákona, kdy pracovní oprávnění cizinec nepotřebuje. Například cizinci s uděleným trvalým pobytem (v současné době udělená dočasná ochrana u uprchlíků z Ukrajiny), azylanti a další. Podrobný výčet výjimek najdeme v ustanovení § 98 zákona o zaměstnanosti. Jedná-li se právě o cizince, kdy oprávnění k práci není vyžadováno, může být uzavřen jakýkoli pracovněprávní vztah. Tito cizinci mají v České republice volný pracovní trh.
Není cizinec jako cizinec. Záleží na oprávnění k práci
Jestliže se ale jedná o cizince, který pracovní oprávnění potřebuje, ten naopak na dohodu o provedení práce pracovat nesmí. Na základě této dohody cizinec ani pracovní oprávnění nezíská. Důvodem je, že dohodu o provedení práce lze uzavřít pouze na omezený počet hodin, maximálně na 300 hodin v kalendářním roce. Tím by nebyl prokázán hlavní účel pobytu cizince na našem území. Z pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti totiž musí vyplynout, že měsíční mzda, plat nebo odměna cizince nebude nižší než základní sazba měsíční minimální mzdy podle zákoníku práce (tj. aktuálně 17 300 Kč). Týdenní pracovní doba v každém uvedeném základním pracovněprávním vztahu musí činit nejméně 15 hodin.
2. Souběžná dohoda o provedení práce
Zaměstnáváme cizince na zaměstnanecké karty. Požadavek měsíční mzdy i týdenní pracovní doby je tím splněn. Můžeme je souběžně zaměstnat na dohodu o provedení práce? Samozřejmě by šlo o jiný druh práce.
Ani v takovém případě cizince na dohodu o provedení práce zaměstnat nelze. Jak nedávno potvrdil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí dne 14. 3. 2023 (3 Ads 321/2021–31). Povolení k zaměstnání může být dle § 91 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti vydáno pouze po předložení pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti nebo smlouvy o smlouvě budoucí, týkající se uzavření pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti. Jelikož vydání povolení k zaměstnání je ve smyslu § 89 odst. 2 zákona o zaměstnanosti podmínkou sine qua non („bez které nelze“) pro přijetí cizince do zaměstnání, je zřejmé, že zákon o zaměstnanosti neumožňuje zaměstnat cizince na základě dohody o provedení práce. Povolení k zaměstnání je pak spjato s konkrétními okolnostmi konkrétního zaměstnání konkrétního cizince. Nedávalo by smysl, aby po vydání povolení k zaměstnání, které bylo vydáno ve vztahu k deklarovaným podmínkám zaměstnání, mohly být tyto podmínky měněny.
Nelze zaměstnat ani na souběžnou dohodu o provedení práce
Rozsudek není překvapivý, protože stejně rozhodl Nejvyšší správní soud už v dubnu 2021. Rozsudek dosavadní judikaturu rozvíjí v tom smyslu, že pokud by cizinci bylo uděleno povolení k zaměstnání na základě předložené pracovní smlouvy, avšak následně by byl fakticky zaměstnán na dohodu o provedení práce, půjde o výkon nelegální práce.
3. Těhotná cizinka a končící zaměstnanecká karta
Naše zaměstnankyně z Ukrajiny pracuje na základě pracovního oprávnění (zaměstnanecké karta, nikoli dočasná ochrana). Otěhotněla a nyní nastupuje na peněžitou pomoc v mateřství. Ovšem v průběhu pobírání této nemocenské dávky jí končí platnost zaměstnanecké karty. Prozatím ji neprodloužila, údajně bude teprve vyřizovat. Se zaměstnaneckou kartou samozřejmě končí i její pracovní poměr. Na pobočce zdravotní pojišťovny nám bylo sděleno, že zaměstnankyni nesmíme z pojištění odhlásit, ale povedeme ji až do jejího případného odjezdu mimo republiku. Je tomu skutečně tak?
Jde o cizinku, která potřebuje pracovní oprávnění. Podle § 48 odst. 3 zákoníku práce pracovní poměr cizince nebo fyzické osoby bez státní příslušnosti, pokud k jeho skončení nedošlo již jiným způsobem, končí podle písmene c) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci. Pokud si zaměstnankyně včas nepožádá o prodloužení zaměstnanecké karty, její platnost uplyne. Tím ze zákona pracovní poměr končí, nelze jej jakkoli prodlužovat. Jinak by šlo o nelegální práci, kdy zaměstnavateli hrozí pokuta od inspektorátu práce až do výše 10 000 000 Kč (nejméně však 50 000 Kč). Zaměstnavatel by byl po uložení pokuty považován pro účely zaměstnání cizinců za nespolehlivého (po dobu 4 měsíců), což je překážkou pro další vydávání zaměstnaneckých či modrých karet nebo povolení k zaměstnání od úřadu práce.
Jak pro server Podnikatel.cz doplnila Viktorie Plívová za Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ČR, nemá-li cizinec ze třetí země pobytové oprávnění na území ČR (zaměstnaneckou kartu), nemůže být zaměstnán. Správně tedy zaměstnání končí dnem, kdy končí platnost zmíněného pobytového oprávnění, nepožádá-li cizinec před tímto datem o další pobytové oprávnění. Po dobu vyřizování žádosti, podá-li ji včas, je na něj pohlíženo jako na cizince s fikcí pobytu, o který žádá, a může být i dále zaměstnán.
